Dřevokazný hmyz:
Dřevokazný hmyz je jedním z hlavních škůdců stavebního dřeva.V naší klimatické oblasti jsou to různí brouci. Škody působí jejich larvy, které dřevo poškozují požerkami a jeho částečným trávením. Charakteristickým výsledkem jejich působení jsou požerkové chodbičky. Po zakuklení larev a následném výletu brouků, jsou jejich výletové otvory viditelným důkazem aktivního napadení dřeva. Pro svůj vývoj potřebují brouci dřevo o vlhkosti nejméně 10%. Se stoupající vlhkostí roste nebezpečí napadení. Vývoj larev je závislý na okolní teplotě. Optimální teplota pro vývoj larev se u jednotlivých druhů různí v rozmezí od 18°C do 30°C.
Nejčastěji se vyskytující druhy:
- Tesařík krovový [Hylotrupes bajulus L.]
- Tesařík fialový [Callidium violaceum]
- Červotoči [Anobidae sp.]
- Hrbohlav [Lyctus brunneus]
- Pilořitky [Siricidae]
- Mravenci [Formicidae]
Způsobuje škody nejčastěji na zabudovaných, jehličnatých dřevinách, a proto patří k nejvážnějším škůdcům stavebního dřeva. Optimální podmínky nachází tesařík na půdách a v krovových konstrukcích V zimě se aktivita larev snižuje, larvy však nehynou ani při silných mrazech a při zvýšení teplot jejich aktivita stoupá. Požerkové chodbičky jsou vyplněny jemnou práškovou drtí, která po výletu brouků vypadává z výletových otvorů nebo z trhlin a označuje tak aktivitu hmyzu. Podle podmínek může larva tesaříka ničit napadené dřevo i několik let. Někteří odborníci udávají až 12 let. Jedna larva může znehodnotit až 2m dřevěného trámu. Dospělý brouk má ploché černé tělo o délce 7-12mm, larva je bělavá podle stáří dlouhá 2-30mm, výletové otvory jsou oválného tvaru cca 6x4mm.
Napadá rovněž zabudované dřevěné konstrukce. Podobně jako tesařík krovový napadá přednostně neodkorněné dřevo, ale narozdíl od něj napadá i čerstvě poražené dřevo Délka dospělého fialově zbarveného brouka je 10-15mm, délka dospělé larvy je přibližně 25mm, šířka 6mm, výletové otvory dospělých brouků jsou oválné, ale poněkud menší než u tesaříka krovového 4x 3mm.Larva je bělavá podle stáří dlouhá 2-30mm, výletové otvory jsou oválného tvaru cca 6x4mm
jsou nejznámějším dřevokazným hmyzem. Škody způsobené na stavebním dřevě jsou mnohem menší než škody, které působí např. na mobiliářích nebo uměleckých předmětech. Červotoč napadá hlavně bělové dřevo jehličnanů i listnáčů, především na chladnějších a vlhčích místech. Požerkové chodbičky jsou vyplněny jemnou drtí a kuličkami výkalů.Výletové otvory se dají na dřevě dobře poznat.
byl do Evropy zavlečen s importovanými dřevy, např. limbou. Vedle četných tropických dřevin napadá také bělové dřevo dubu. Poškozuje nejčastěji nábytek, obložení, parkety. V konečném stadiu je dřevo, až na tenkou povrchovou vrstvičku, zcela přeměněno v dřevní prach. Jeho požerky se často zaměňují za škody působené červotočem.
napadají žijící jehličnaté stromy nebo dřevo čerstvě poražené. Jejich larvy jsou schopné se během dvou i více let vyvinout i v zabudovaném dřevě. Napadení pilořitkou končí vylétnutím dospělého hmyzu.
budují ve dřevě hnízda, dřevem se i živí a dovedou je zcela znehodnotit. Napadají většinou stavby v blízkosti lesa. / Vyžírají jarní dřevo letokruhu a zůstávají po nich jen tenké slupky letního dřeva./