Dřevokazný hmyz:

Dřevokazný hmyz je jedním z hlavních škůdců stavebního dřeva.V naší klimatické oblasti jsou to různí brouci. Škody působí jejich larvy, které dřevo poškozují požerkami a jeho částečným trávením. Charakteristickým výsledkem jejich působení jsou požerkové chodbičky. Po zakuklení larev a následném výletu brouků, jsou jejich výletové otvory viditelným důkazem aktivního napadení dřeva. Pro svůj vývoj potřebují brouci dřevo o vlhkosti nejméně 10%. Se stoupající vlhkostí roste nebezpečí napadení. Vývoj larev je závislý na okolní teplotě. Optimální teplota pro vývoj larev se u jednotlivých druhů různí v rozmezí od 18°C do 30°C.

Nejčastěji se vyskytující druhy:

Tesařík krovový [Hylotrupes bajulus L.]

Způsobuje škody nejčastěji na zabudovaných, jehličnatých dřevinách, a proto patří k nejvážnějším škůdcům stavebního dřeva. Optimální podmínky nachází tesařík na půdách a v krovových konstrukcích V zimě se aktivita larev snižuje, larvy však nehynou ani při silných mrazech a při zvýšení teplot jejich aktivita stoupá. Požerkové chodbičky jsou vyplněny jemnou práškovou drtí, která po výletu brouků vypadává z výletových otvorů nebo z trhlin a označuje tak aktivitu hmyzu. Podle podmínek může larva tesaříka ničit napadené dřevo i několik let. Někteří odborníci udávají až 12 let. Jedna larva může znehodnotit až 2m dřevěného trámu. Dospělý brouk má ploché černé tělo o délce 7-12mm, larva je bělavá podle stáří dlouhá 2-30mm, výletové otvory jsou oválného tvaru cca 6x4mm.

Tesařík fialový [Callidium violaceum]

Napadá rovněž zabudované dřevěné konstrukce. Podobně jako tesařík krovový napadá přednostně neodkorněné dřevo, ale narozdíl od něj napadá i čerstvě poražené dřevo Délka dospělého fialově zbarveného brouka je 10-15mm, délka dospělé larvy je přibližně 25mm, šířka 6mm, výletové otvory dospělých brouků jsou oválné, ale poněkud menší než u tesaříka krovového 4x 3mm.Larva je bělavá podle stáří dlouhá 2-30mm, výletové otvory jsou oválného tvaru cca 6x4mm

Červotoči [Anobidae sp.]

jsou nejznámějším dřevokazným hmyzem. Škody způsobené na stavebním dřevě jsou mnohem menší než škody, které působí např. na mobiliářích nebo uměleckých předmětech. Červotoč napadá hlavně bělové dřevo jehličnanů i listnáčů, především na chladnějších a vlhčích místech. Požerkové chodbičky jsou vyplněny jemnou drtí a kuličkami výkalů.Výletové otvory se dají na dřevě dobře poznat.

Hrbohlav [Lyctus brunneus]
byl do Evropy zavlečen s importovanými dřevy, např. limbou. Vedle četných tropických dřevin napadá také bělové dřevo dubu. Poškozuje nejčastěji nábytek, obložení, parkety. V konečném stadiu je dřevo, až na tenkou povrchovou vrstvičku, zcela přeměněno v dřevní prach. Jeho požerky se často zaměňují za škody působené červotočem.

Pilořitky [Siricidae]
napadají žijící jehličnaté stromy nebo dřevo čerstvě poražené. Jejich larvy jsou schopné se během dvou i více let vyvinout i v zabudovaném dřevě. Napadení pilořitkou končí vylétnutím dospělého hmyzu.

Mravenci [Formicidae]
budují ve dřevě hnízda, dřevem se i živí a dovedou je zcela znehodnotit. Napadají většinou stavby v blízkosti lesa. / Vyžírají jarní dřevo letokruhu a zůstávají po nich jen tenké slupky letního dřeva./